Alexandra Hejlová výtvarnice

Výtvarnice, malířka, ilustrátorka, designérka šperků, oděvů a divadelních kostýmů, Alexandra Hejlová (25. 7. 1970), studovala výtvarnictví, keramiku u akademických výtvarníků a sochařů, manželů Hudečkových, byla žačkou akademické malířky Jozefíny Garaiové.

Na začátku dráhy profesionální výtvarnice, malovala obrazy Staré Prahy, které její kariéru v zahraničí odstartovaly.

Radost i utrpení je možné v umění zúročit jenom tehdy, když jsou do hloubky zažité. Ti, co Sandru znají, vědí, jak všechno prožívá naplno. Maluje něžné obrazy romantických vztahů mezi mužem a ženou.

Na jedné z mnoha vernisáží se objevil také galerista z Piccasso Gallery z Washingtonu D.C., kterému se obrazy zalíbily a chtěl je mít ve své galerii.

Sandra používá většinou akrylové barvy. V současné době pracuje hlavně na figurální malbě lehce erotické, dále na dekorativních motivech, např. květiny, tygři, koně … Maluje také krajinky, západy slunce, hudební témata. Ač není klasický portrétista, v poslední době vytvořila na zakázku pro známé osobnosti portréty. Rozšířila tvorbu o techniku pastelů a malovaného hedvábí. Vystavuje se známými zahraničními umělci. Newyorský kritik si vybral a publikoval v americkém časopise jeden její obraz a napsal o ní, že je impresionista.

V roce 1992 pořádala módní show v Karlových Varech, kterou natočila a dokument o ní promítala americká televize – 8. kanál. Stačí už jen dodat, že její obrazy mají ve svých soukromých sbírkách lidé nejen u nás, ale také v Německu, USA, Kanadě, Slovensku, Itálii. Sandra chystá vernisáž obrazů v Německu, připravuje výstavu v Itálii, díky paní Marii Parové, herečce z Felliniho filmů, bude výstava nainstalována v divadle v Římě. Vyznamenáním pro Sandru bylo, když se v roce 2000 přišli na její výstavu podívat manželé Hudečkovi, kteří ji jako „malou holčičku“ učili malovat a řekli ji, že je z ní přesně to, co z ní chtěli mít.

Od roku 2004 se stala také úspěšnou ilustrátorkou. V roce 2006 vydává své obrazy, společně s texty a verši nakladatele, textaře, zpěváka Jindřicha Krause, v knize „Život krásný barvy má“. 

Od té doby ilustrovala další knihy, nejznámější je „Kniha o líbání“ která obsahuje dvanáct černobílých ilustrací a barevnou obálku.

Svoji uměleckou činnost rozšířila o výrobu ručně malovaných originálních skleněných šperků a módních doplňků. 

Získané zkušenosti a zručnosti předávala 11 let dětem, které pod jejím vedením navštěvovaly její Dětské kulturní centrum v Praze 7, kde již děti od dvou let až do předškolního věku získávaly výtvarné a umělecké vzdělání.